Zavřete oči a představte si, že jste se přesunuli do malé vesničky poblíž Newbury, Berkshire ve Velké Británii. TAK a teď ty oči otevřete a zavřete ještě jednou a POŘÁDNĚ... A jste v PAŘÍŽI!!! Zázrak? Ne, ale asi to začnu nazývat šílenstvím brzo... Naučit se francouzsky je skoro tak nemožné, jako postarat se o ječící čtyřletá dvojčata. Světe div se, vy čtěte mé další dobrodružství tentokrát s Emily a Tomem a Pařížany na každém rohu...
Stejně si myslím, že i ten nejtvrdší oříšek se dá rozlousknout...

Únor 2013

Čas odejít

2. února 2013 v 20:49 | Klárka
Je to nějaký čas, co jsem zveřejnila poslední článek. Hodně se toho změnilo a věřte nebo ne, mám pocit, že je na čase, abych se i s vámi všemi rozloučila.

Ve Francii jsem svůj pobyt ukončila - poprvé jsem něco nedokončila, každopádně mého rozhodnutí nelituji.
Strávila jsem krásných 6 týdnů doma.
A teď už vám píšu ze svého anglického domova. Opět se starám o nejlepší dítě na světě (v mých očích), mého Isaaca, a ještě o to nejúsměvavější miminko, Abigail. Už nejsem au-pair. Jsem chůva. (HAHA - povýšila jsem :)...).

Miluji Anglii, cítím se tu jako doma.

Co bude dál, ještě moc nevím. Nechci se starat o děti celý život. V září bych chtěla na vejšku. Tak snad to vyjde.

Být au-pair je zkušenost, která se vyplatí. Vůbec se nenechte zastrašit. Ale zase neočekávejte procházku růžovým sadem. Je to práce jako jiná - zodpovědnost, ochota, láska, trpělivost jsou vyžadované vlastnosti. Ten, kdo si nezkusil být au-pair, tak to může vidět jinak - jako skvělé prázdniny - ale ono to tak není. Vždyť vám rodiče svěří vše, co mají, a vy se staráte. Každopádně láska, kterou vám děti opětují, je k nezaplacení. Užívám si každého obětí, kterého se mi dostává od Isaaca a Abigail. Užívám si každého úsměvu, smíchu, a pocitu, že to, co tu dělám, je oceněno tím nejcennějším.

Všem, co se rozhodují, že by se mohli stát au-pair, přeji hodně štěstí při výběru rodiny!

Všem hrozně moc děkuji za komentáře, zprávy a maily. Vždy mi udělaly velkou radost. Bohužel jsem nemohla odepsat na zprávy, kde nebyla zveřejněna e-mailová adresa...
Děkuji za podporu, které se mi dostávalo po celou dobu... ! ! !

Je zde spousta blogů, které píšou au-pairky. Když si je pročítám, úplně vidím své začátky. Líbí se mi, když se na chvíli mohu vrátit a pousmát či zasmát se naším začátečnickým chybám a historkám, které jsou si tak podobné...

Toť vše.

Pohádky je konec. Ale přesto nic nekončí...

S Láskou,

Klárka xxx

PS. WOW.