Zavřete oči a představte si, že jste se přesunuli do malé vesničky poblíž Newbury, Berkshire ve Velké Británii. TAK a teď ty oči otevřete a zavřete ještě jednou a POŘÁDNĚ... A jste v PAŘÍŽI!!! Zázrak? Ne, ale asi to začnu nazývat šílenstvím brzo... Naučit se francouzsky je skoro tak nemožné, jako postarat se o ječící čtyřletá dvojčata. Světe div se, vy čtěte mé další dobrodružství tentokrát s Emily a Tomem a Pařížany na každém rohu...
Stejně si myslím, že i ten nejtvrdší oříšek se dá rozlousknout...

Duben 2012

Anglické Velikonoce a věci okolo

20. dubna 2012 v 22:28 | Klárka
Od posledního článku se toho odehrálo hodně. Když říkám hodně, myslím hromadu věcí, které tu mohly být k přečtení, ale nějak jsem neměla čas a abych pravdu řekla, ani chuť.
Mám toho až dost, diař se ani pořádně nezavře a už znovu hledám propisku na zapsání další poznámky.
Několikrát jsem se snažila něco tu vypotit, ale byla by to akorát velká hovadina, kterou by mi bylo hamba vydat naprospat všem mým čtenářům...

Shrnu vám tedy, co se tu děje.
Isaac upaloval po pěti a půl týdne do školy. Abych pravdu řekla, byla jsem jediná, která ani moc nechtěla, aby šel, protože jsem si s ním prázdninové dny moc užívala. Neříkám, že jsem ho kolikrát neměla plné zuby, ale líbilo si mi, že ten režim byl volnější... Nemusela jsem ho každé ráno přemlouvat, aby snědl tu snídani, bojavat, aby se oblékl, a přesvědčovat ho o tom, že už je opravdu čas do té školy jít... (JAKO DNESKA!!! Oh, jak mi chybí prázdniny...)

Byly Velikonoce, svátky, které nepatří mezi mé oblíbené, protože vážně mi utíká pointa šlehání holek (já vím, aby byly zdravé, ale to, že nějací manící vás řezou a řvou něco o vajíčkách, nemá se zdravím nic společného...). Ale tady v Anglii je to o hledání čokoládových vajíček a o zajíčcích... Moc milé a moooc čokoládové... Byla jsem na sebe pyšná, že jsem přestala (skoro) jíst čokoládu, ale doma nic jiného kromě ní nebylo, tak se nedalo svítit (nejíst...).
Pro děti je připraveno hodně programů, takže jsme s Isaacem obráželi okolí a honili se za vajíčky jako splašení. Vajíčka tam vždy nechal velikonoční zajíček.
Dokonce jedna rodina koupila 3 králíčky!!! Moc hezké...
Byli jsme spolu ve FarmParku... Jeli jsme na traktoru a z něj krmili, haha, co prostě deer... Něco jako srny, ale tyto byly asi tak 3x větší... Vážně si nevím, jak se ta zvěř jmenuje. Ale jeden z nich se jmenoval Henry.
Potom jsme dávali pít ovečkám. To neuvěříte, jakou mají sílu. Ulepení od smradlavého mlíčka jsme dali najíst i přežraným kozám, krávám, oslům, prasatům atd...
Vzala jsem ho i na projížďku vlakem...
Chodili jsme do music clubu.
Byli jsme v kině dvakrát.
V dětském centru.
A za to, že byl hodný po dobu prázdnin, tak jsem ho ve středu vzala na oběd do restaurace...
No prostě super prázdniny...

Jinak v pondělí už doma nebudeme 4 ale 5. Přijde na svět další milý človíček... Holčička...
I k mé spokojenosti se pomalu, ale jistě vše připravuje. Hoodně dlouho se nic nedělo a já jsem tu propadala panice...
Bohužel si miminka moc neužiju, protože ve čtvrtek jedu domů na 14 dní...

Minulý víkend jsem měla narozeninovou oslavu. Bylo to super. Vážně jsem si užila sama sebe... Některým přátelům jsem posílala mail. Zmiňovala jsem se tam o španělské restauraci, kde jsem začaly oslavovat... Dneska jsem tam šla s rodinou na večeři... Chris se mne ptal, zda si dám Sangriu, tak se číšník začal smát a já pomalu rudnout... Dneska jsem si jí vážně nedala. Se smíchem jsem se vrátila k mému pomerančovému džusu s vodou... (tajemství třech džbánů bylo mezi číšníkem a mnou)... Dobře jsme se najedli a spokojeně odešli...
Tento rok jsem měla vážně krásné narozeniny a všem děkuji, kdo mi vyčarovali úsměv na rtu...

Jinak pobyt tady v uk se mi krátí a přiznávám, bojím se dne, až se probudím a budu mít všechno zabalené a letenku s pasem připravenou na prázdném stole... Vůbec si to nedovedu představit... Končím v srpnu - 3 měsíce!!! To uteče jako nic a zítra jedu domů... Ah jo...

No ale abych nekončila zas tak pesimisticky, těším se na všechny nové začátky... Ať jsou jakékoliv... Nebojím se jich...
To mi připomíná, že bych tu mohla mít jeden nový začátek pro někoho z vás...
Jedna maminka hledá au-pair ke své šestileté holčičce. Maminka je moc sympatická. tatínka neznám, ale je vím, že je doktor. Bydlí kousek od Newbury... Nástup by byl možný okamžitě...

A kdysi nedávno jsem tu měla jednu zájemkyni o au-pair k miminků. I pro tebe mám rodinu, ale nějak tvůj kontakt splynul s ostatními. Rodina má roční dítě a maminka čeká dvojčátka někdy po prázdninách. Hledají au-pair, ale zatím to nemají jinak promyšlené, jak by to mělo fungovat. Předala bych ti kontakt, aby ses mohla domluvit s rodinou... Pokud máš pořád zájem, tak mi dej určitě vědět...

Tak se všichni opatrujte!!!

S láskou

Klárka

xox

PS. Dám vám vědět o novém miminku...