Zavřete oči a představte si, že jste se přesunuli do malé vesničky poblíž Newbury, Berkshire ve Velké Británii. TAK a teď ty oči otevřete a zavřete ještě jednou a POŘÁDNĚ... A jste v PAŘÍŽI!!! Zázrak? Ne, ale asi to začnu nazývat šílenstvím brzo... Naučit se francouzsky je skoro tak nemožné, jako postarat se o ječící čtyřletá dvojčata. Světe div se, vy čtěte mé další dobrodružství tentokrát s Emily a Tomem a Pařížany na každém rohu...
Stejně si myslím, že i ten nejtvrdší oříšek se dá rozlousknout...

Říjen 2011

My jsme ale trojka, lidičkové....

18. října 2011 v 12:33 | Klárka
Poslední článek vyšel snad před týdnem. Musím říct, že to neskutečně utíká. Mám chvíli času, než se zase začnu učit a než pojedu pro dítko, tak jsem se rozhodla vám sdělit vše, co byste mohli vědět.

Je toho tolik,že ani nevím, kde začít. Na druhou stranu ani pořádně nevím, co bych vám mohla napsat.
Ale o testu osobnosti vám napíšu. Jedná se o to, že jsem na stránkách www.testosobnosti.zarohem.cz vyplnila test. Výsledkem jsem po pravdě překvapená nebyla, ale pro zajímavost jsem to poslala i Martě a Evičce. Na skypu jsme si potom psaly, jak nám to vyšlo a co si o tom myslíme. A sestavily jsem opravdu ukázkovou trojici superhrdinek. Možná by jednou mohl o nás vyjít nějaký komiks a nějaký návrhář by nás mohl navléknout do super sexy kostýmků, hihihi...

A jaký je tada výsledek?

Evičce vyšlo, že se nejvíce podobá fiktivní postavě a to Marge Simpson


Marťa je zase Fox Mulder:


A já jsem Superman:


To vám povím, takhle jsem se dlouho nezasmála, když jsem si náš představila dohromady...



Jinak co se týče povolání, Evička by měla být ženou v domácnosti (nebo učitelkou, zdravotní sestrou nebo výživovým poradcem). Ale jak Evča sama řekla:

"Kdybych měla být učitelkou, tak bych ti děti přizabila, kdybych byla zravotníkem, tak to tuplem, a já, co sní na co přijde, bych měla radit, jak se správně stravovat?!"

Takže pro ní je to jasná volba, bude doma a Ruda jí bude živit...Smějící se

Martě vyšlo, že má velké umělecké vlohy a že by měla být malířem, spisovatelem či básníkem nebo farářem.
Ta pro změnu dodala, že by jí to bavilo, ale že jí Pán Bůh zapomněl do vínku přidat talent...

A pokud jste zvědaví na mě, tak podle toho, co vyšlo mne, budu generálem, agentem, ředitelem, managerem, politikem nebo doktorem... Jo to sedí. A jednou budu řídit celý svět... Jen bych potřebovala vědět, z jaké židle...Smějící se

No zastoupení v populaci máme s Marťou po jednom procentu, Evča patří mezi 4,5 procenta.

Když jsme byly přirovnávané k slavným osobnostem, Evča je podobná např. Matce Tereze, Marťa např. Mel Gibson nebo Nicol Kidman a já bych si rozuměla s Margaret Thatcherovou nebo s Harrisonem Fordem...

No dámy a pánové, zkrátka jsme silná trojka. Bacha na nás...

Pokud si uděláte tento test, budu ráda, když mi napíšete, kdo jste...
Chápu, když někomu vyjde třeba Šmoula, tak to nebude chtít zrovna dvakrát dávat do éteru, ale pro zasmání?!... Come on!...

V neděli jsem měly jít s Marťou na koncetr Bruna Marse, ale lístky jsou totálně vyprodané, takže bodužel jsme ostrouhaly mrkvičku a budeme sedět doma na zadku... (pochybuji)...

Isaac je neskutečná lady. Jen o něco zavadí, už bulí a chce maminku. Nevím, co mu v hlavě přecvaklo.
Poslední dobou se naučil chodit opět ke mně do poslete, takže jsem nevyspalá. S ním se nedá... Jednu chvíli máte jeho levou nohu u ucha, za chvíli pravou dostenete takovou ďahu do břicha, že máte pocit, že je po vás...

Včera jsme byli v Eddie Catz. Isaac tam pobíhal s kamarády a najednou se zasekl a já jsem věděla, že se něco stalo. Běžela jsem za ním a vidím, že se počůral. No toho by se zas tak nestalo, sice jsem byla trošku nazlobená, protože jsme byli na záchodě tak deset minut před tím si umýt ruce a pořád jsem se ho ptala, zda nepotřebuje. Tak jsem se rozešli k záchodům a jak se na něj dívam, tak vidím, že jde jako pokakaný. Na záchodě jsem mu stáhla kalhoty a to jste neviděli. On byl totálně podělaný, ale totálně. Měl to pomalu až za ušima... A ten smrad. No to byla silní kafe i mne...
Trvalo pěkně dlouho, než jsem ho umyla. Slipy jsem rovnou vyhodila do koše, protože jsem je opravdu domů tahet nechtěla. Isaac je chtěl zachránit, byl rychlejší než já, takže samozřejmě vyhrábnul celé to hovno na nich, takže měl i ruku hnědou. No jste fakt nezažili...
Kovbojka...

Doma jsme měli celkem fun. Isaac byl zlatý, hráli jsme si, dělala jsem večeři.
Byli jsme doma tak dvě a půl hodiny a v tom přišla Miki jen v županu. Ona byla celou dobu nahoře. Vůbec jsem o ní nevěděla. Docela mne to překvapilo. Vzala se tam jako z čistého nebe...

Brzo k ránu Isaac se dobýval ke mně do pokoje. Přispěchala jsem mu pomoc, vlezl si ke mně do postele, přitul se a začal kopat. Za 10 minut se chtěl dívat na Krtečka, tak jsem mu řekla, že je ještě hodně brzo a že by měl spát, tak začal zpívat. Potom snad cvičil nebo co. Rezignovala jsem a pustila jsem mu ho.

No a teď tu tak odpočívám, za okny je celkem hezky, ale je zima... Ale stejně se asi půjdu projít. Potřebuji fresh air...

Mějte se krásně,

hezký nový týden

Klárka

Manchester

11. října 2011 v 20:33 | Klárka
Dlouho jsem nic nenapsala. Nemám vůbec čas. Potřebovala bych nafouknout den minimálně o 3 hodiny, abych se stihla i pořádně vyspat.

Ale o tom psát nechci. Napíšu vám ve zkratce, jak jsem jela s Martinkou do Manchesteru.
Původně jsme měly jet autem, ale dva dny před odjezdem mi rodina oznámila, že mi auto nepůjčí, že budeme muset jet vlakem. Nedalo se svítit. Lístky vyšly teda pěkně draho. Naštěstí ubytování jsme měly zdarma, protože jsme bydlely u jednoho známého mého známého... HIhi. Je to komplikovanéSmějící se
V Manchestru nic není. Ale co tam je super a můžu doporučit, tak to je NOČNÍ ŽIVOT. V sobotu jsme vyrazily ven, setkaly jsme se s Martinčiným kamarádem a domů jsme se vrátily celkem hodně brzo, protože jsme se bály, že se nedostaneme domů... No i přesto jsme si to užily...
Jinak nám celou dobu pršelo. Celé tři dny...

V neděli jsem se vrátila v deset hodin do Newbury a s Mattem, Lenkou a Mikem jsem byla domluvená, že se setkáme právě v deset v místní hospodě. Byla jsem tam první, čekala jsem asi 10 minut, než se objevili. Jedu přes celou Anglii, oni to mají skoro před domem a dopadne to tak, jak to dopadlo... Problém byl, že jsem měla vybitý telefon, takže jsem se nikomu nemohla dovolat, zda se něco nestalo...
Domů jsem přišla v půl jedné úplně vyřízená...

V pondělí jsem vezla Chrise na autobus na letiště. Musela jsem vstávat v 5 hodin ráno. Hihi. Taková chodící mrtvolka. Zpátky jsem se dostala v půl sedmé, hned na to malý vstával, takže jsem se musela motat kolem něj... Hodila jsem ho do školy, potom jsem jela k Ali na žehlení, tam jsem skončila ve dvě, jela jsem domů, naobědvala jsem se, jela jsem pro Isaaca a tak dále a tak dále...

Dnes je to lepší. Isaac nezlobil jako včera, byla s ním i sranda. V 11 hodin jsem se sešla s jednou paní, která hledá chůvu pro svého chlapečka Henryho. Ten je naprosto rozkošný. Je mu 7 měsíců. Měla bych tam u ní začít pracovat od konce listopadu. Jen to zkusím posunout po zkoušce, která je na začátku prosince... Jinak nemám šanci se nic naučit...

Mějte se krásně...

Hezký téměř nový týdne...

Klárka

Krásný podzimní den

2. října 2011 v 13:40 | Klárka
Psal se 1. říjen roku 2011. Podzim. Anglie. Tři holky. Plavky v tašce. Vedro v autě. Zácpa na dalnici. Všichni jeli k moři. My taky.

Nuda?!
Ani náhodou. Bylo to bambastické. Splnila se mi dokonce dvě přání. Vlastně tři...
Vrátila jsem se na mé nejoblíbenější místo a to k Durdle Door. Kdo tam nebyl, musí. Ale tentokrát jsme se hezky prošly po horizontu, kde je stezka. Není to nijak dlouhé, ale výhled je parádní.
Pláž byla plná. Jako ve Španělsku. Ale to nám náladu nazkazilo. Lenka šupla do moře a bylo vystaráno. Byla jsem nahlodávána, že bych měla taky. Tak jsem se nenápadně taky převlékla do plavek a šly jsme řádit do vln, které byly obrovské a silné. Neskutečné. Bylo to super.
PODZIM. PLAVKY. HORKO. ANGLIE. MOŘE.

Chápete to?!!!

(Později jsem volala s kamarádem, tak jsem mu říkala o zážitku a jeho otázka byla, kde jsem na dovolené?! - JSEM POŘÁD TADY...)

No a protože dálnice vede přes národní park, tak jsme uviděly i divoké koně. No to bylo taky krásný...

Prostě vydařený den...

Mějte se nádhreně, protože:




Vaše Klárka

PS. Omlouvám se za kratičký článek, ale už zase běžím pryč a je to napsané v rychlosti...
Chci jen, abyste byli informováni...