Zavřete oči a představte si, že jste se přesunuli do malé vesničky poblíž Newbury, Berkshire ve Velké Británii. TAK a teď ty oči otevřete a zavřete ještě jednou a POŘÁDNĚ... A jste v PAŘÍŽI!!! Zázrak? Ne, ale asi to začnu nazývat šílenstvím brzo... Naučit se francouzsky je skoro tak nemožné, jako postarat se o ječící čtyřletá dvojčata. Světe div se, vy čtěte mé další dobrodružství tentokrát s Emily a Tomem a Pařížany na každém rohu...
Stejně si myslím, že i ten nejtvrdší oříšek se dá rozlousknout...

Tři překvapení

26. ledna 2011 v 21:56 | Klárka |  AU-PAIR: Pátý měsíc
Ano, jsou tři. Jakým začít. 

Chris je doma. Chris je Isaacův táta. Přijel na dovolenou. Nesedíme si. Nevím, jsem z toho docela smutná, protože mu tu pět měsíců leštím pleš na fotkách a on se potom ke mně chová ne nepříjemně, ale zvláštně. Chladně. To je to správné slovo.
No potom to dorazil. Vyprávěl mi, když byl Isaac mimino, takže měli chůvu - nanny. A že byla úžasná, milá, spolehlivá, když se řeklo, tak tam byla, jak Isaaca milovala a jak ho (chrise) mrzí, že se odstěhovala... A co na to mám říct, že?... A potom dodal: "No Miki mi říká do telefonu, že jsi "dobrá", ale já to nevím..." Na to člověk neřekne nic.
On nebyl u toho, když Isaac seděl poprvé na nočníku, na který jsem ho posadila já.
On nebyl u toho, když Isaac začal povídat srozumitelně.
On nebyl u toho, když měl Isaac první hodinu fotbalu.
On neví, že Isaaca taky miluji. To ví jen Isaac.
On neví, že Isaac se místo In  the night garden dívá na Waybuloo.
On neví, že Isaac začal pít sojové mléko a že pije oslazené a neoslazené, půl na půl...
On nebyl u toho, když jsem s Isaacem kreslila, malovala, tvořila výtvory a byl šťastný.
On nebyl u našich společných Vánoc, kdy jsem Isaacovi nadělila věci, které má rád...
On neví, kdo je Krteček..
On zkrátka přišel o 5 měsíců synova života,což je docela hodně vhledem k jeho věku, kdy se mění každým dnem...

Tak ať mi potom netvrdí, že s Isaacem nejsem dobrá... 

Další věc. Do Newcastlu nejedu. Nevím, zda jsem to tu psala, že "jedeme" za babi a dědou. No tak oni jedou. Já ne. Oznámila mi to Miki, měla jsem pocit, že je z toho docela špatná, protože v prvním momentě, kdy za mnou přišla mi to oznámit, tak jsem myslela, že se mám zabalit a vypadnout.

Já fakt nevím, co si mám o tom myslet... Co byste si mysleli vy?...

Dnes u večeře se mě ptal na historii České a Slovenské republiky. A jak jsme z východu - Východní blok. A říkal, že je to divné, že jsme se rozdělili, že oni jsou celiství... A oni snad nebojovali pro Irsko?... Mám pocit, že se na mě kouká jako na někoho z Východu, kdo se k nim nakvartýroval... 

No aspoň nám pochválil české vojáky k Kábulu. Že patří do A skupiny a že jsou opravdu dobří... No tak aspoň něco. Fandím Vám kluci z Východu!!!

A poslední překvapení. První hodina na jazykové škole. PARÁDA. Jsem z toho nadšená. Je to tak úžasné, že se to nedá ani vyjádřit. Je rozdíl, když dáváte peníze do školy, kde je Vás 16 a řeknete za dvě hodiny dvě holé věty. A je rozdíl, když investujete do soukromého učitele na jazykové škole. Hrály - Lenka, učitelka a já- jsme divadlo na každodenní situace, bavily jsme s o všem možném. Celou dobu jsem měla pocit, že je to moje kamarádka, se kterou sedím v obýváku a povídám si s ní u šálku čaje... Paráda.
Všemu je otevřená. Ničemu se nebrání. Užily jsme si legraci, naučily se nové věci a potom jsme vyplázly 420 liber
Ale dostaly jsme dárek - kožené desky s logem školy na poznámky, uvnitř jsou již připravené papíry a propiska... No pro mne, která miluje vše z papírnictví, je to nejlepší dárek...

Takže dnešek je prostě takový plný překvapení, zmatení, střídání se radosti je smutkem, úsměv se slzami...
Vím, že na tom můžu být hůř, ale přeci jen je tu to ale... Vím, že Isaac a Miki mě mají rádi, Miki ví, že jí moc pomáhám. 

Obrať obličej k slunci, a stíny budou padat za tebe.

           Indonéské přísloví


Jinak jsem byla opět v posilovně. Jsem připravená na to, že v pátek umřu na bolest všech mých svalů, až se přes čtvrtek rozleží. Sama, obličej k slunci, se stínem za mnou... Nepěkná to představa...

Ale mám day off. Hodně dej offů

Klárka

P.S. No není ten svět před jarem krásně ponurý?...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 27. ledna 2011 v 9:22 | Reagovat

Klárko, sama jsi psala, že je tam jen na dovolený, za chvíli zase odjede a budeš mít klid.Vůbec se tím netrap, protože to je normální, že si dva lidi nesednou.

2 Klárka Klárka | Web | 27. ledna 2011 v 10:30 | Reagovat

Ahoj Leni, no já vím, jenže zase přijede na začátku března domů. A bude tu už celou dobu... Ale je to Isaacův táta. Nesmím na něj nahlížet tak, jak nahlížím... Nakonec jsem ráda, že nikam nejedu:-|

Děkuji za podporu..

Klárka

3 Jarmila Jarmila | 27. ledna 2011 v 15:15 | Reagovat

Klárko,to bude dobrý,je to mužský.Až tě lépe pozná,bude tě přemlouvat ať si pobyt prodloužíš.Měj se pěkně a netrap se tím !!! :-)  :-)
Pa

4 Jana Jana | Web | 1. února 2011 v 23:52 | Reagovat

Jo, to znám..

Vydrž, dělej co můžeš a on pozná sám, že jsi dobrá. Já když jsem byla v rodině, tak jsem přiměla děti aby se do mě zamilovaly, tím se do mě zamilovala i máma a ta přiměla všechny ostatní aby se do mě zamilovali stejnětak, i když třeba s tátou jsem si taky neměla co říct :D

Fandim ti, tvůj blog se mi moc líbí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama