Zavřete oči a představte si, že jste se přesunuli do malé vesničky poblíž Newbury, Berkshire ve Velké Británii. TAK a teď ty oči otevřete a zavřete ještě jednou a POŘÁDNĚ... A jste v PAŘÍŽI!!! Zázrak? Ne, ale asi to začnu nazývat šílenstvím brzo... Naučit se francouzsky je skoro tak nemožné, jako postarat se o ječící čtyřletá dvojčata. Světe div se, vy čtěte mé další dobrodružství tentokrát s Emily a Tomem a Pařížany na každém rohu...
Stejně si myslím, že i ten nejtvrdší oříšek se dá rozlousknout...

Září 2010

Úplně jiné DC

28. září 2010 v 22:41 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
Posílám Vám pozdrav z Donnington Castlu. V Anglii je krásné počasí, tak se to ho snažím využít na výlety...
dc

dc

Další fotky máte zde.


Mějte se krásně, myslím na Vás:-)

Dědouškovi Venouškovi přeji všechno nejlepší k svátku...


Pápůůá

Klárka

Isaac naslouchá mému srdíčku

27. září 2010 v 22:44 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
Poslední večery má Isaac problémy s usínání. Ale já si tyto chvíle docela užívám. Vždy vystřídám Miki a jsem s ním sama.

Sednu si s Isaacem do houpacího křesla a vyprávíme si o ptáčcích (k mému překvapení, s mou ornitofobií...). Isaac cumlá dudlíka a je rozkošnější než kdy předtím. 

Dnes se posadil, podíval se na mne a položil mi ruku na srdíčko. Byl překvapený. Tak jsem pro změnu položila já svou ruku na jeho... Cítili jsme navzájem svá srdíčka. No něco nádherného...
Zabavil mi mojí panenku, se kterou usíná (hahá, kam se hrabe Igglepiggle...). Bude problém vzít si jí zpět, protože jí fakt zbožňuje...

Po mém uspávání většinou zalehne a usne...

Miluji večery, kdy Isaac nemůže usnout.

Pápůůá Klárka

My schedule

26. září 2010 v 21:13 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
Hodně se mě ptáte, jak vypadá můj týden - můj rozvrh. 

PO, ÚT, ST, ČT ráno vypravuji Isaaca do školky. Vstáváme okolo půl sedmé, ale to je různé. Připravím mlíčko, oblečení, hrajeme si, přebalujeme plínku, oblékáme, snídani má ve školce, tak tu nepřipravuji. Odchází po osmé. Do školky ho vozí mamka, protože školku má hned u práce.
Uklidím kuchyň a Isaacům pokoj na hraní a ložničku (ano, má dva pokoje)

PO - vařím večeři pro Miki a mne, když je třeba, jedu nakoupit.
Ve čtvrt na šest jedu pro Isaaca do školky. Doma mu připravím večeři, koukáme se na In the Night Garden. Potom se Isaac koupe, či sprchuje. Připravím ho do postýlky, pije mlíčko, dohlídnu na čištění zoubků, čteme pohádky a potom usíná.

ÚT - peru a rovnou žehlím (ale jen své věci). Potom mám opět volno. Isaaca vyzvedává Miki. 

ST -  stejné jako pondělí, jen dopoledne jsem ve škole.

ČT- úklid celého domu. Vychází to na celé dopoledne. Odpoledne mám zase volné.

PÁ - day off, což znamená, že můžu dlouho spát, nedělat nic, Isaaca nemusím ani vidět. Můžu využít volno na výlety, setkání s kamarády, dojít si do bazénu, do posilovny... Cokoli...
Dopoledne mám školu.

SO - day off, ale většinou jedu s Isaacem na fotbal.

NE - vstávám s Isaacem, mlíčko, snídaně, obleču ho, hrajeme se (Miki může spát). Mezi devátou desátou jedeme do bazénu, oběd, spinkání, potom nějaký program...

Mám štěstí, že jsem se dostala do rodiny, která to opravdu pojala jako starání se o děti a né "holka z Východu" - bude uklízet. Jo sice uklízím víc hodin, než mám v rozvrhu, ale to už je můj problém...

Rodina mi dává parádní kapesné na to, že pracuji opravdu minimum hodin... 

Takže takhle...

Pápůůá Klárka

Úsměv na rtech.

25. září 2010 v 22:29 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
Ahoj,

ani nevím, kde jsem minule skončila... 
(musela jsem se podívat)

V pátek - můj day off - jsem byla ve škole. Dala jsem se do řeči s novou českou au-pair Evčou (no nemám to jednoduché, všechny české kamarádky v Anglii se jmenují Evy). Je hrozně moc fajn. Až se zabydlí, určitě něco podnikneme.
Jela jsem domů, protože pršelo a nedalo se nic dělat. Měla jsem v plánu opět Donnigton Castle, ale to je zbytečné, když prší. 
Přijela jsem domů, sešla se s Miki a jely opět do Newbury do banky založit účet. Moc jsem teda nerozuměla, o čem si povídají, ale účet založený mám... A potom jsme vyrazily do lázní. Chcete mi závidět? Klikněte sem. Mohla jsem tam zůstat déle než Miki, protože jsme byla každá svým autem. Miki musela pro Isaaca... Tak jsem se saunila, vyhřívala, nahřívala, plavala... No nádhera.

Doma jsme měli návštěvu. Sousedku a malým Alexem. Zeptala se mě, jestli by mi nevadilo čas od času hlídat Alexe. Proč ne, že jo? Peníze se vždy hodí, kor v drahé Anglii a hlavně s mým "zázračným" šetřením peněz ve stylu ubývání...

Rychle jsem se navečeřela a jela do Newbury vyzvednout Sussane na vlakové nádraží. Rovnou jsem tam nechala auto, protože to bylo blízko do centra. Musela jsem se ale zeptat policistů, zda je to placené, nebo, protože žádné auto nemělo lístek, a to mi přišlo docela divné, je zadarmo. Parkoviště placené bylo. Samozřejmě. 
V půl osmé jsme se potkaly a šly do města. Sedly si do příjemné hospůdky k rozverným nasávajícím Angličanům. Sussi si dala horkou čokoládu, já čaj (né pravý anglický, mám ho plné zuby) a k tomu obě horký čokoládový koláč s vanilkovou zmrzlinou a šlehačkou... No ňaminky ňam...
se Sussi

Potom jsme se procházely po městě, vlezly do McD na čaj, protože byla zima. Kluk, u kterého jsem si objednávala čaj, asi nikdy neslyšel o ovocném čaji. Řekl mi, že si ještě nikdo u něho ov.čaj neobjednal... Někdo musel být první, že?... Musela jsem se spokojit s anličákem, protože mi byla fakt zima. 
Nechápu, proč ty holky tady chodí v noci dá se říct nahaté... My jsme se klepaly v bundách, kalhotech, teniskách. Anglické holky se promenádovaly v minišatech, střevíčkách, s cigárem v ruce a halekaly na celé náměstí.

Raději jsme zalezly do francouzské restaurace Brasserie Gérard, daly si pro změnu čaj a dezééért... Sussi měla vafli s čoko a já Creme Brulee. Byly jsme tam až do zavíračky.

Vezla jsem Sussi na nádraží, kde nastupovala. Naštěstí v Anglii jsou perfektně značené cesty, cedule, tak jsme to našly bez problému.
Když jsem se vracela domů, jela jsem po dálnici. Ani nevím, jak jsem se na ní ocitla, byla jsem docela překvapená. Doma jsem byla za 20 minut. No paráda... Musela jsem se pochválit.

A dnes (sobota) jsem jela s Evčou a Evčou do Readingu. Na nádraží jsme se sešly s další au-pair Sylvii a s mojí spolužačkou Fede z Itálie.

Užily jsme si parádní den.
Koupila jsem si hrnek domů, protože jsem zvyklá mít vlastní. Za 4,50. A to byl v 50% slevě.
A kabelku. Kdo mě zná, si teď řekne: "Zase??"... A já odpovím: "Zase." S úsměvem na tváři. Ale já jsem jí měla už vyhlídnutou v Holandsku v Accessorize. Potom jsem jí viděla i v Linzi. Odolávala jsem i v Newbury. Dnes jsem podlehla. Mám jí. Hahá...

holky v readingu

Holky jsou hrozně moc fajn. Doufám, že zase vymyslíme něco dalšího...

na bobečku

Více fotek najdete opět zde.

Pokud se ptáte co Isaac, tak ten se má dobře, ale tyto dny jsem opravdu pojala OFFně...

Příští týden budu objevovat místní krásy... I když bude pršet...

Pápůůá

Klárka

Nechtěla bych být...

24. září 2010 v 0:01 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
ŽENOU V DOMÁCNOSTI. 
Lituji je. Vždyť se musí nudit... Poznala jsem to minulý týden. Víceméně se nic zvláštního nedělo, byla jsem doma a dá se říct, že jsem se nudila.
Co prosím vás dělají?? 
Joo, když mají bohatého manžela, tak vyrážejí na nákupy a utrácejí penízky... 
Uklízejí. To baví jen pár lidí.
Vaří. Když musí.
Koukají se na televizi. Nuda.
Chodí na kafíčko s ostatními manželkami a pomlouvají. Řeší módu. Řeší lak na nehty.

NECHTĚLA BYCH BÝT NA JEJICH MÍSTĚ...

Proto jsem se dnes po velkém čtvrteční úklidu sebrala a jela do Newbury. Sedla jsem si v parku u kanálu (už i vím, jak se jmenuje - Kennet & Avon Canal), vybalila jsem oběd - salát, který jsem si připravila doma, popíjela čajík z termohrnku, četla LoveActually a dočetla, dívala se na připlouvající houseboat, čerpala energii ze sluníčka... 
Potom jsem sedla do autíčka jela se podívat na WaterMill, což je divadlo z vodního mlýnu za Newbury. Našla jsem ho bez navigace, ale viděla jsem jen obří parkoviště, které bylo plné, takže se dá říct, že jsem viděla ... auta u WaterMill. Wau Yee!!!
Domů jsem přijela v pět. Chvíli jsem s Miki řešila šaty na večer - má slavnostní večeři v práci - a musí mít speciální uniformní šaty, které vypadají opravdu... historicky. Ohromné (Isaac říkal BIG DRESS), s balonkovými rukávy, tmavomodré, lesklé, s malinkými červenými knoflíčky na manženách, červený pásek... Ale slavnostně... Byla k nepoznání, vojanda...

Vyzvedla jsem Isaac ze školky. Dnes se mu nechtělo, protože si hrál s vláčky. I když si s nimi hraje, nic jiného ho nezajímá. Sedla jsem si k němu a houkala jako mašinka, přesvědčovala jsem ho, aby šel domů. Mezitím se k nám přidala ta samá nádherná bloňďatá holčinka. Ukazovala mi panenku. Potom přiběhl i ten chlapeček, co předtím(pondělí?) říkal Mummy, mummy, sedl si ke mě a začal se tulit, další chlapeček a najednou nás tam bylo pět... Isaacovi se nelíbilo, že se ke mě tulí tamten chlapeček, zvedl se, vzal mě za ruku, řekl Bye bye everybody... 

Byla tu i bouřka. Seděla jsem s isaacem v autě před domem a čekala, až bude pršet méně. když jsem usoudila, že by to šlo, popadla jsem ho a snažila se s ním, Isaacovým batužkem a mým co nejrychleji se přesunout domů. Zasmála jsem se, když Isaac po šesti krocích prohlásit: "Wet. Wet.", (jako že jsme byli mokří)...

To samé opakoval, když na mě nacákal půl vany... A opět mě dostal, když jsem ho zabalila do ručníku, vzala ho do náruče, cestou do pokojíčku začal sušit moje tričko... Je prostě hodný...

Dnes večer mám babysitting. Isaac se probudil jen jednou, zrovna když jsem mluvila s mamkou. Tak jí zazpíval písničku, poslal pusinky řekl dobrou noc, a už spokojeně oddychuje v postýlce...

Milá Jani, budoucí au-pair, můžeš mi poslat tvoji mailovou adresu na můj mail přes "Vzkaz uživateli" (nevím,jak se to přesně jmenuje. Je to na mém blogu vlevo v liště). Moc ráda bych si s tebou popovídala o té Americe. Děkuji... (pokud nechceš, neposílej)... PŘEJI TI HODNĚ MOC ŠTĚSTÍ S DALŠÍM VÝBĚREM RODINY!!! A děkuji za milý komentář.

Ještě musím vypracovat domácí úkol do školy... Jóó!! (není to ironie, to jóó myslím vážně... - asi ještě přidám jedno ó, nebo dvě?) JÓÓÓ...


Pápůůá Klárka

P.S. Mimochodem mám namožené bříško:-) včera jsem posilovala na zahradě s asi jsem to přehnala...Ale mám dobrý pocit ze sebe:-)

Ne všechny dny jsou růžové

22. září 2010 v 18:44 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
VÍKEND
Sobotu jsme byli na fotbale. Isaaca to už bavilo víc, ale stejně vyhrály ostatní
atrakce (a že jich tam není málo)…
Potom jsme šli na dětské hřiště, kde jsem hlídala malého Edwarda. Je strašně moc roztomilý, ale to už jsem asi psala…

V neděli jsme jeli do lázní, kde se Isaac vyblbnul, ale neunavil. Po obědě nespinkal, což u něj nebývá vůbec zvykem.
V Hermitage se konala velká show, něco jako Země živitelka, ale asi tak deset krát větší, hodně zvířátek, hodně jídla, hodně atrakcí, hodně draho…
Isaac byl nadšený. Musely jsme s ním obejít všechny pavilony se zvířaty, jen drůbežárně jsme se velkým obloukem vyhnuly. Isaac trsal
na dechovku a jedl u toho párky - opravdu vtipný.
Za nedlouho se za námi linula né zrovna příjemná vůně, takže jsme se vydaly hledat "přebalovárnu", kterou jsme ovšem nenašly, tak jsme se rozhodly jet domů. Taky bylo na čase, protože Isaac začal být strašně protivný… Řval jako bychom mu ubližovaly a rozhodl se stávkovat. Miki mě nechala s ním samotnou a běžela pro auto.
No takového jsem se ještě nezažila, chtělo se mi brečet, tak jsem ho přestala přesvědčovat, sedla si vedle něj na trávu a trhala jsem jí s ním travičku a říkala: Bye bye grass… (vítr jí odnášel o pár metrů dál…). Naštěstí jsem za chvíli uviděla naše auto a v duchu jsem jásala. Jenže v autě Isaac spustil nanovo a k tomu všemu byla zácpa, takže jsme seděly v autě asi 20 minut se řvoucím (značně smradlavým) dítětem, které jsem nepoznávala… Usnul asi tak 5 minut před domem. Miki se ho snažila přesunout do postele, ale Isaac se probudil a dožadoval se večeře, In the Night Garden, hraní si… 

PONDĚLÍ
Jak Isaac usnul, tak se i probudil. Hyperaktivní, trošku protivný, s náladou všechno ničit… Vypozoroval jsem, že pondělí je pro Isaac nejhorší den, co se týká odchodu do školky.
Čekala jsem na balík do mé maminky. Nepřišel,což mi docela zkazilo náladu a začalo se mi stýskat. Tak jsem jela do Newbury
vyzvednout učebnice, protože mi volali, že už tak jsou.
K mému překvapení tak ještě nebyly. Pán se mi omlouval a slíbil, že budou zítra. Pojedu tam pro jistotu ve středu před školou.
Když jsem se vrátila domů, doufala jsem, že najdu lístek od pošťáka. Nenašla… Tak snad v úterý.
Jela jsem pro Isaac a celou cestu jsem doufala, že bude mít lepší náladu než poslední dny. Měla. Vítal mě, mával mi, dal mi pusu a už se mě nepustil. Ouu, Isaac se vrátil. Připoutala jsem ho do vozíku na kole a jeli domů. Pomáhal mi pověšet prádlo, jedl čokoládu, tancovali jsme, snědl i celou večeři, když přišla Miki, měl zrovna záchvat smíchu, když jsme dělali kolotoč.Zlepšila se mi nálada.
Isaac je od čokolády, abyste si nemysleli, že je (třeba) odřený...
na zahradě


Volala jsem s mamkou a domluvily jsme se na prázdninách. Strašně moc se na ně těším…
Isaac byl neskutečně hyperaktivní, když měl jít do postýlky. 
Šla jsem asi po půl hodině vystřídat Miki. Isaac si zpíval na koberci, hrál si s autobusem a s Grufalem, zpěv střídaly záchvaty vzteku, když se mu jeden z nich převrhl... Tak jsem ho vzala do náruče a chodila jsem s ním sem a tam po pokoji. Koukali jsme se z okna, Isaac čekal na ptáčky, já jsem mu tvrdila, že ptáčci už spinkají, stejně tak jako Grufalo, Oupsy Daisy či Makka Pakka. Usínal mi v náručí. Položila jsem ho do postýlky a pomalu odcházela. Otočila jsem se a Isaac stál opět uprostřed pokoje. Odešla jsem a Isaac se začal vztekat. Asi tak za 10 minut už bylo ticho. Usnul o hodinu později než normálně.

ÚTERÝ
Balík nepřišel. Isaac má dobrou náladu, jen je pořád ničitel všeho, co mu přijde do ruky… 
Ve školce jsem Isaaca nenašla. Paní učitelka mi řekla, že se zrovna přebaluje a že mám počkat. Přišla ke mě malinkatá bloňďatá holčička a říkala: "Isaac. Isaac. Isaac." Asi ho miluje:-)
Ukazovala mi věž, kterou postavila. Přidal se k nám chlapeček, který pro změnu mi pořád hladil ruku a říkal: "Mummy, mummy..." Tak jsem tomu chudáčkovi říkala, že maminka přijde určitě za chvilinku. Ani jsem si nevšimla, že už přišel Isaac. Měl hroznou radost, že jsem tam, na nic nečekal, řekl Bye bye everybody a už mě táhl ven... Byl rozkošný!
Cestou domů na kole jsem ale utrpěla šok. Isaac začal hýkat, jako by se dusil. Zahodila jsem kolo a rychle jsem běžela k Isaacovi, když jsem otevřela zábranku, Isaac už dýchal normálně. Byl ze mě celý vyděšený, ale já víc z něj. Pořád jsem mu říkala, aby dýchal. Ptala jsem se, jestli je OK, on říkal Ok, Ok, Ok... A potom z něj vypadlo slovíčko, které naznačovalo, že opravdu je vše OK: MORE! (měl na mysli čokoládu)... Strašně jsem si oddychla...
Večer opět nechtěl spinkat, vařila jsem večeři, on nahoře plakal a Miki ho utěšovala. Když sešla dolů, měl opět záchvat. Navečeřely jsme se. Teda já moc ne. Bylo mi ho líto, tak jsem šla nahoru za ním. Byl tak unavený. Sedla jsem si s ním do houpacího křesla a šimrala jsem ho na zádíčkách. Za chvíli usnul. Přesunula jsem ho do postýlky, otevřel oči, podíval se na  mě, pousmál se a usnul....

STŘEDA
Parádní den. Isaac jsem vypravovala sama do školky, Miki musela brzo do práce. Byl hodný, žádný problém...
Potom jsem jela do školy, cestou jsem se ještě stavěla pro knížky, které naštěstí už měli.
Od Sussane jsem dostala čokoládu, že jsem jí tu knížku vyzvedla. Bylo to od ní moc milé.
Po škole jsem jela do města. K obědu jsem si koupila panini, ovocný salát a sedla jsem si do parku. Počasí bylo nádherné, tak jsem se šla projít po městě. Procházela jsem si kolem kanálu (nevím, jak se ale jmenuje). Opravdu nádhera.
Když jsem přijela domů, čekal mě lístek od pošťáka. Konečně:-) Ale číslo domu jsem v ulici nenašla, tak budu muset počkat na Miki, až se vrátí z práce, aby mi řekla, kde je:-)


Tak to je zatím ode mne vše:-) 

Pápůůá

Klárka

P.S. Nepíšu tak často, jak bych chtěla, protože nám tu moc nefunguje internet.

Stále spokojená a k tomu již i studentka:-)

16. září 2010 v 22:16 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
Opět se Vám hlásím. Opět budu psát je pozitivní věci. Opět se u toho usmívám jako debílek. Opět jsem šťastná...

Tento týden mi hrozně moc rychle utekl. Je to možná tím, že už se musím soustředit na to, co musím udělat... Nevím?... 
S Isaacem je vše v pohodě. Dnes jsem měla i první totálně ... (dejme tomu pokakanou) plínku. No pokoj smrděl ještě hodinu potom...
Včera (středa) jsem pro změnu Isaacovo bobíky musela sbírat po koberci... Zkrátka a dobře: s Isaacem se člověk nenudí...

A začala jsem taky chodit do školy. K.O.N.E.Č.N.Ě. Potkala jsem nové lidi a jsou hrozně moc fajn - teda aspoň někteří... Vůbec nerozumím po jazykové stránce Brazilce, Portugalce a holce z Litvy. Ty fakt nedávám... Ale ostatní jsou moc fajn. 
Budu chodit dvakrát týdně. A jedna lekce trvá 2 a čtvrt hodiny... 
Ve středu jsem se musela do školy již dopravit sama, a jelikož jsem den před tím měla lekci v autoškole, nedělalo mi to problém... Všechny kruháče jsem zvládla bez problému, jen jednou jsem stála ve špatném pruhu, ale naštěstí tam nejelo moc aut, tak jsem to tam "střihla"...

Jinak co bych Vám pěkného ještě nepsala... Pořád nám tu svítí sluníčko a dá se sedět i na zahradě jen v mikině...
Ale o víkendu se má už ochladit a má pršet, což moc fajn není, protože jdeme na nějakou show se zvířátky... Docela jsem zvědavá, co z toho bude...

A abyste věděli, co je mým hlavním večerním programem, zde je menší ukázka...

Seznamte se: IGGLEPIGGLE, MAKKA PAKKA, PINKY PONK a NINKY NONK, UPSY DAISY, The TOMBLIBOOS, The PONTIPINES... a další hlavní hrdinové...



Pápůůá Klárka

P.S. K tomu si představte, jak u toho s Isaacem tancujeme, tleskáme, opakujeme jména... Já teda mám nejraději The Tombliboos. I ten jejich taneček je dobrý... No a to je asi tak všechno


A kdybyste si chtěli zazpívat s Makka Pakkou, zde máte text:

Makka Pakka
Akka Wakka
Mikka Makka Moo

Makka Pakka
Appa Yakka
Ikka akka ooo

Hum Dum 
Agga pang
Ing Ang ooo

Makka Pakka
Akka Wakka
Mikka Makka moo.

Pondělí - "běžný den"

13. září 2010 v 22:00 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
Dnes Isaac málem ulomil páčku v autě na blinker... (nevím, jak se to odborně nazývá...)

Vyzvedávala jsem ho ze školky dnes sama. Poprvé. A bez problému. Jeli jsme na kole. No já jsem šlapala jako blázen a Isaac byl neskutečně spokojený ve svém vozítku... 

Doma dostal džus a bramborové tyčinky se sýrem, které vůbec nechtěl, takže jsem musela jít nakrájet sýr a rajčata... Jedl jenom ten sýr, ale nakonec (malou lstí) snědl úplně všechno a chtěl i přidat!! 

Přidávám další fotky z dnešního dne...

S isaacem
To se zrovna koukáme na In the Night Garden:
dosti šílená fotka:-)


Dnes jsem mu četla i pohádky, musela jsem ho chvíli přemlouvat, aby zůstal v postýlce... Ale potom to bylo bez problému a než jsem sešla schody dolů, už spinkal...


Night, Night

Pápůůá

Klárka

Garden Party

12. září 2010 v 21:28 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
Ráno jsem šla s Isaacem na dětské hřiště. Zapomněla jsem kapesníky, takže jsme nudli utírali do listu......
Potom jsme jeli opět do lázní na bazén... 

K obědu jsem měla typický anglický oběd - slanina, vajíčka, houby, toust (topinka)...

Když se Isaac vyspinkal, jeli jsme do Newbury na Garden Party za Barrym, Helen, Danielem a Edwadrem (miminka beze jména)... No měli jsme se úžasně...
Výborné grilované masíčko a applecake, který jsem ze začátku odmítla, ale voněl tak nádherně, že jsem si doběhla pro misku... Udělám Vám chutě: krásně vypadající, krásně vonící jablkový koláč s horkým vanilkovým pudinkem... Hmmm... Jen si to představte!!!

Helen a Barry jsou moc fajn lidi. Bavili jsme se o všem možným - o fotbale(protože zrovna hrál Liverpool nebo Manchester - nevím, nepamatuji si, tak jsme řešili české fotbalisty v Anglii - ani jsem nevěděla, že toho tolik vím, potom jsme se bavili o České republice, protože Barry v Čechách pracoval, koukali jsme i do mapy a já jsem musela odpovídat na tolik otázek - no zaplať pánbůh za maturitní otázky...)

Hrála jsem si s Isaacem a Danielem. Nejvíc mě dostalo, když Danielek chtěl pochovat, tak Isaac začal plakat a dožadoval se taky obětí, tak jsem si sedla a chovala je oba dva... Ouuu, velmi roztomilé...

Isaac se počůral v obývacím pokoji u Helen a Barryho, když jsem se vrátila s utěrkou, Isaac to utíral vlhkým ubrouskem... No není to úžasný?? Jsem zvědavá, jak dlouho mu to vydrží...

Je toho tolik, co bych Vám mohla napsat...

Například to, že jsem do Newbury a zpět řídila já...

Nebo že jsme s Isaacem opět hráli badmintom...

Nebo třeba to, že jsem dens Isaacovi četla pohádky na dobrou noc já...

Nebo že moje angličtina je ode dne lepší...

Nebo že jsem dostala velkou pusu od Isaaca (byla jsem celá oslintaná)...

Nebo to, že volal Chris - tatínek - bylo to hrozně dojemný, když mluvil s Isaacem. Chris se ho ptal i na to, zda mě má rád, Isaac se na mě podíval  a řekl zcela jasné a zřetelné YES... Ohhh, spadl mi kámen ze srdce...


Ok, 

toť asi vše pro dnešek...

Pápůůá 

Klárka

P.S. Nevěřte každým komentářům. Nejsem nemotorná... (ale zručná taky ne...)

STATISTIKA (nuda není...)

12. září 2010 v 14:25 | Klárka |  AUPAIR: První měsíc
Isaacovo úrazy
(za tento týden - a to ještě neskončil...)

Jedna velká boule na čele - stál za stolem, rychle se otočil a chtěl se rozběhnout, ale zabránil mu tomu roh stolu… Naskočila mu tam boule jako v pohádce, zeleno-modrá…

Rozkousnutý ret - před fot. tréninkem se honil s Danielem a na mokré silnici uklouzl a kousnul se do rtu. Teklo krve jako … dejme tomu z malého telátka… A tolik slziček…

Pád z postele - byli jsme spolu u mě v pokoji a Isaac chtěl vyskočit ke mně na postel, ale nějak minul… Ouuu… No neminul, sklouznul se po peřině a já jsem ho nestačila zachytit…

Pád ze židle - seděl na "velké židli" bez dětské pojistky, zavrtěl se a "schrastnul" dolů…

Pád ze židle podruhé - tentokrát pomáhal Miki s vařením, stál na židli a udělal krok dozadu… Tssss, hrozný…
To jsem se fakt lekla… Cestou dolů se stačil pořádně bacit do sporáku a samozřejmě tvrdý dopad na zem…
Naštěstí mu nic nebylo, byl jen ve velkém šoku, takže řval jako Tur… Ale pohled to byl hrozný…

Pád na mokrých dlaždicích na bazéně - Ooupsy Daisy… Aspoň že Miki koupila vestu, takže Isaaca nic nebolelo, zvedl a utíkal dál… Další zatáčku zpomalil na minimum…

Buch hlavičkou do zdi - nějak se zamotal na schodech a narazil hlavičkou do zdi…

(to, abyste si nemysleli, že si jen užívám…)

Když
je to něco menší, vždy vytřeští oči, podívá se nahoru a čeká, jak budu reagovat… Ty jeho oči mě fakt dostávají, jako by říkaly: "Ouu, to jsem se lekl, mám brečet? Nebo řvát?"
Když se usměji a řeknu: "Ouupsy Daisy… Stand up…." , jeho očíčka se rozsvítí, na vše zapomene a z jeho výrazu jde vyčíst (např.) : "Wau, míč… Jdeme hrát fotbaaaalllll…" a už upaluje jinam…


P.S. jinak těch "buců" a "žďuchů" je mnohem a mnohem víc… Je maličký, nožičky mu nestíhají, takže padá každou chvíli, do něčeho pořád naráží, takže nejčastější slovíčko je Ooooupsy Daisy, stand up…J