Anglické Velikonoce a věci okolo

20. dubna 2012 v 22:28 | Klárka
Od posledního článku se toho odehrálo hodně. Když říkám hodně, myslím hromadu věcí, které tu mohly být k přečtení, ale nějak jsem neměla čas a abych pravdu řekla, ani chuť.
Mám toho až dost, diař se ani pořádně nezavře a už znovu hledám propisku na zapsání další poznámky.
Několikrát jsem se snažila něco tu vypotit, ale byla by to akorát velká hovadina, kterou by mi bylo hamba vydat naprospat všem mým čtenářům...

Shrnu vám tedy, co se tu děje.
Isaac upaloval po pěti a půl týdne do školy. Abych pravdu řekla, byla jsem jediná, která ani moc nechtěla, aby šel, protože jsem si s ním prázdninové dny moc užívala. Neříkám, že jsem ho kolikrát neměla plné zuby, ale líbilo si mi, že ten režim byl volnější... Nemusela jsem ho každé ráno přemlouvat, aby snědl tu snídani, bojavat, aby se oblékl, a přesvědčovat ho o tom, že už je opravdu čas do té školy jít... (JAKO DNESKA!!! Oh, jak mi chybí prázdniny...)

Byly Velikonoce, svátky, které nepatří mezi mé oblíbené, protože vážně mi utíká pointa šlehání holek (já vím, aby byly zdravé, ale to, že nějací manící vás řezou a řvou něco o vajíčkách, nemá se zdravím nic společného...). Ale tady v Anglii je to o hledání čokoládových vajíček a o zajíčcích... Moc milé a moooc čokoládové... Byla jsem na sebe pyšná, že jsem přestala (skoro) jíst čokoládu, ale doma nic jiného kromě ní nebylo, tak se nedalo svítit (nejíst...).
Pro děti je připraveno hodně programů, takže jsme s Isaacem obráželi okolí a honili se za vajíčky jako splašení. Vajíčka tam vždy nechal velikonoční zajíček.
Dokonce jedna rodina koupila 3 králíčky!!! Moc hezké...
Byli jsme spolu ve FarmParku... Jeli jsme na traktoru a z něj krmili, haha, co prostě deer... Něco jako srny, ale tyto byly asi tak 3x větší... Vážně si nevím, jak se ta zvěř jmenuje. Ale jeden z nich se jmenoval Henry.
Potom jsme dávali pít ovečkám. To neuvěříte, jakou mají sílu. Ulepení od smradlavého mlíčka jsme dali najíst i přežraným kozám, krávám, oslům, prasatům atd...
Vzala jsem ho i na projížďku vlakem...
Chodili jsme do music clubu.
Byli jsme v kině dvakrát.
V dětském centru.
A za to, že byl hodný po dobu prázdnin, tak jsem ho ve středu vzala na oběd do restaurace...
No prostě super prázdniny...

Jinak v pondělí už doma nebudeme 4 ale 5. Přijde na svět další milý človíček... Holčička...
I k mé spokojenosti se pomalu, ale jistě vše připravuje. Hoodně dlouho se nic nedělo a já jsem tu propadala panice...
Bohužel si miminka moc neužiju, protože ve čtvrtek jedu domů na 14 dní...

Minulý víkend jsem měla narozeninovou oslavu. Bylo to super. Vážně jsem si užila sama sebe... Některým přátelům jsem posílala mail. Zmiňovala jsem se tam o španělské restauraci, kde jsem začaly oslavovat... Dneska jsem tam šla s rodinou na večeři... Chris se mne ptal, zda si dám Sangriu, tak se číšník začal smát a já pomalu rudnout... Dneska jsem si jí vážně nedala. Se smíchem jsem se vrátila k mému pomerančovému džusu s vodou... (tajemství třech džbánů bylo mezi číšníkem a mnou)... Dobře jsme se najedli a spokojeně odešli...
Tento rok jsem měla vážně krásné narozeniny a všem děkuji, kdo mi vyčarovali úsměv na rtu...

Jinak pobyt tady v uk se mi krátí a přiznávám, bojím se dne, až se probudím a budu mít všechno zabalené a letenku s pasem připravenou na prázdném stole... Vůbec si to nedovedu představit... Končím v srpnu - 3 měsíce!!! To uteče jako nic a zítra jedu domů... Ah jo...

No ale abych nekončila zas tak pesimisticky, těším se na všechny nové začátky... Ať jsou jakékoliv... Nebojím se jich...
To mi připomíná, že bych tu mohla mít jeden nový začátek pro někoho z vás...
Jedna maminka hledá au-pair ke své šestileté holčičce. Maminka je moc sympatická. tatínka neznám, ale je vím, že je doktor. Bydlí kousek od Newbury... Nástup by byl možný okamžitě...

A kdysi nedávno jsem tu měla jednu zájemkyni o au-pair k miminků. I pro tebe mám rodinu, ale nějak tvůj kontakt splynul s ostatními. Rodina má roční dítě a maminka čeká dvojčátka někdy po prázdninách. Hledají au-pair, ale zatím to nemají jinak promyšlené, jak by to mělo fungovat. Předala bych ti kontakt, aby ses mohla domluvit s rodinou... Pokud máš pořád zájem, tak mi dej určitě vědět...

Tak se všichni opatrujte!!!

S láskou

Klárka

xox

PS. Dám vám vědět o novém miminku...
 


Hledá se au-pair (opět)

6. března 2012 v 20:24 | Klárka
Tak mám opět nabídku na práci tady u nás v Anglii. Pokud chceš pracovat, nebo znáš někoho, kdo se zajímá o práci au-pair, tak tu je další rodinka na výběr...

Asi si otevřu agenturuSmějící se

Tentokrát se jedná o hlídání šestiletého chlapečka - musíš být řidič, protože budeš vyzit malého do školy. Dále vaření večeře pro něj, dělání domácích úkolů, domácí práce... Rodina žije v Eggbury, což je na A34. Není to daleko od Newbury...
Rodina by požadovala lepší angličtinu...

Takže pokud máte zájem, ozvěte se mi a předám vás dále...

Tak hurá za dobrodružstvím...

Klárka
xoxox

Indicie a něco navíc

4. března 2012 v 13:35 | Klárka
Tak přicházím se slibovaným článkem. Ještě jednou vám připomenu indicie, které jsem vám poskytla v předchozím článku:
oči jako kráva, velké břicho, ježek, půlnoční bruslení, tajemství pro celé Newbury...

Tak se do toho pustíme...

Minulou sobotu byl Isaac v super náladě. Užívali jsme si, malovali jsem, kreslili jsme... Při snídani jsme blbli. To mi navadilo, protože jsme nebyli ve stresu, že za chvíli musíme do školy. No prostě hezké milé ráno... Během snídaně jsme si udělali i malou rozcvičku - začali jsme se protahovat. V nepozorovaném okamžiku mne Isaac plácnul přes prsa se záchvatem smíchu. Mne se až bolestí zkřivil úsměv. No a aby toho nebylo málo, tak Isaac dodal: "Hey Klara, ty máš ale velké břicho...!!!" Smějící se No a co mu na to máte říct. Já jsem samozřejmě dostala záchvat smíchu a začala jsem mu vysvětlovat co je co... Smějící se
Pozn. Velká břicha máme v domě dvě. Miki je těhotná. Myslím, že jsem to tu nezmínila. Máme to už za pár a bude to holčinka. Termín je v dubnu... Já se na mimi hrozně moc těším... Ještě ani nemají jména. Já už bych pro ní měla seznam...Smějící se
No a vlastně tři velká břicha, protože Chric sám prohlašuje, že má větší břicho...

Tak to by bylo k prvnímu key slovu...

A oči jako kráva... Isaac mi to samé ráno věnoval krásný pohled. Fakt kdyby byl o hodně let více starší, tak si řeknu, že po mně jede. No a místo nějaké romantické věty pronesl - Ty máš oči jako kráva... Mé obočí vyjelo nejméně o deset centimetrů nahoru. To je následek pátečního výletu na farmu! Asi mu to vlezlo na mozek nebo co...
Každopádně velké břicho a oči jako kráva? Bože, to je kombinace... Děkuji, Isaacu. Ale té upřímnosti tento týden bylo nějak hodně...

Každé úterý se starám o malého, skoro ročního, Henryho. Je vážně rozkošný... No a ted jsem ho naučila slovo ježek. Je to celkem složité slovo hedgehog výslovnost je hedžok. Prohlíželi jsme si knížku a byl tam malinkatý ježeček. Tak říkám Henrymu hedgehog a Henry hedžžžž... Ani nevíte, jakou jsem měla radost... A můj zlatý Henry od té doby nepřestal říkal hedžžž... Dokonce jsem z něj i vymámila celého ježka. Jeho maminka byla taky nadšená. Tak jsme všichni měli radost...

A půlnoční bruslení?? Paráda. Bylo to v pondělí do hodině ve škole. Jela jsem s Rahimem a Martinou a Martinou. Nestála jsem na tom už ani nepamatuji, ale bylo to vážně super... Celkem busy, ale i tak se to dalo... Ale ze začátku jsem neuměla brzdit. Zkrátka a dobře mi chyběla brzda vzádu jako je to "normálních" bruslí...
Jinak ve škole je to dobrý. Baví mne to, ale bývávalo to lepší... Nějak mi nesedí učitelka, ale tak co. je to jednou týdně...

A tajemství pro celé Newbury mám vysvětlím hned. Isaac je v období, kdy vám "šeptá" do ucha. Ale místo toho vám do něj zahučí... Byli jsem s Henrym v Newbury. Isaacovi jsem koupila večeři, protože jsem rozhodně neměla náladu v ten den vařit. Vybral si sausage roll (což je něco jako párek v těštíčku - mám pocit, že je to nejoblíbenější jídlo anglických dětí) a wedge (okořeněné hranolky - btw moc dobré...)... Krásně mi poděkoval a pošeptal mi, že mne miluje. Krása...
Cestou k autu mi několik lidí řeklo, že mám krásné děti. Vážně! Isaac a Henry jsou si neskutečně podobní, takže vás hned napadne, že jsou bráchové. Isaac se spořádaně držel kočárku, něco mi žvatlal. Ten moment jsem si vyloženě užívala. Ani jsem neodporovala, že ti děti nejsou mé. Kdyby Henry řval, Isaac byl zlobivý, tak se k nim nehlásím...Smějící se
Když jsem usazovala Isaaca do autosedačky, tak mi říká, že mi pošeptá tajemnství. Myslela jsem si teda, že mi zase řekne, že mne miluje. Nebyla jsem daleko. Ale on to neřekl, on to ZAŘVAL. Vyloženě na celé Newbury. Jedna paní odvětila, že se tak někdo máSmějící se Kdyby jen paní věděla, jak se au-pairky mají...
Zkrátka tento týden byl plodný, co se týče Isaaca. Byl vážně šikovný. Takové dny si tu užívám...

Tím jsem vyčerpala key words...

Ještě dodám, že Isaac má porovnávací období, které nám tu celkem leze krkem.
"Můj táta je větší než ty!!"
"Jsem rychlejší než ty!!"
"Jsem vetší než tato vidlička!!"
"Už jsem zase povyrostl!"
"Když si stoupnu na židli, budu větší než ty!!"
"Já jsem větší než Woody!"
...
...
...
Dokola a dokola a dokola... Už to mám vypozorované, takže když vidím, že Isaac chce vyrukovat s tím, že Chris je větší než já, tak prostě mu skočím do řeči a řeknu mu, že vím, že jeho tatínek je větší než já...
Na palici je to...

Doufám, že se máte krásně.

Klárka xoxox

PS. Sněží tu dost hustě!

Hledá se au-pair ke koním

28. února 2012 v 23:09 | Klárka
Tentokrát vám nabízím "práci"... Jadnalo by se hlavně o výpomoc ke koním. O děti by ses starala po jejich příchodu domů ze školy.
Rodina je naprosto úžasná!
Nástup klidně hned teď...

Takže pokud máš zájem, nebo znáš někoho, kdo by se na tuto práci hodil, tak mi určitě napiš mail (vzkaz). Nezapomeň připsat i tvou mailovou adresu, protože ta se automaticky nezobrazí.

Byla by tu jen jedna podmínka. Rodina preferuje někoho staršího a kdo je připravený "opustit" rodinu a přátelé...

Mějte se krásně,

brzy se vám ozvu s dalším příspěvkem:-d
Podávám klíčová slova, mezitím si můžete vytvořit malou představu -
oči jako kráva, velké břicho, ježek, půlnoční bruslení, tajemství pro celé Newbury...

Máte nějaký nápad?Smějící se

Klárka

Po dovolené

22. února 2012 v 13:28 | Klárka
AAaaaach, jak já jsem si tu dovolenou užila. Pracovně, ale i přesto užila... S láskou na ten týden vzpomínám...
V sobotu se rodina vrátila. Já jsem ale musela odjet už v 6, takže jsme se se ani neviděli. Měla jsem totiž babysitting až do neděle večer. Každopádně mého Isaaca jsem si vyzvedla ve dvě odpoledne a jela jsem s klukama na hřiště. Domů jsme se vrátili v půl sedmé.
Když jsem vyzvedávala Isaaca, tak jsem měla ohromnou radost, protože Isaac se úplně chvěl, když mě uviděl a skočil na mne a pusinkoval. Zato táta Pepa, jak mu říkáme v okruhu au-pair, nebo když jsem na skypu a mluvím o rodince, mě ani nepozdravil. Né že bych čekala nějaké chvění a pusinkování z jeho strany, ale tak alespoň ahoj by se hodilo, ne?! No co, ale některé věci už v této rodině neřeším...
Večer jsem se ještě dobrovolně o Isaaca starala, byl vážně hrozně moc hodný a já jsem měla na něj i sílu a i chuť být v jeho společnosti...
V pondělí jsem měla day off jako normálně, ale I. přišel ke mě do postele, že je hrooozně moc unavený a že do školy nejde, že bude spát se mnou. Za sekundu přilítla Mařenka (opět kdycí názevMrkající), popadla Isaaca, hrozně se mi omlouvala...
Odpoledne jsem jela do školy do Oxfordu, ale ještě předtím jsem měla rande s Rahimem.
Pozn. Na Matta zapomeňte. Rahima jsem potkala v pátek, když jsem jela s holkama do Oxfordu na party. Rahim je z Autrálie, ale už deset let bydlí tady, studuje druhým rokem na univerzitě v Oxfordu. Tak to bylo něco málo k němu. Uvidíme, zda se z toho něco vyvine či ne...
Ve škole to bylo ok.
Večer jsme jely s Marťou zpátky do Newbury, protože já jsem tam měla auto. Měly jsme hlad, tak jsme si zašly na večeři k Alimu do indické. No a koho tam nepotkáme?! Matta... No tak jsme si popovídali a potom bylo zase co řešit. Ach jo...
No a dneska jdeme s Marťou do kina na The woman in black. Huuuhuuu... Moc se na to těším.


Jo a v neděli, když jsem hlídala tu katherine a Alexe, tak jsme šli do kina na Happy Feet 2. Viděli jste to?!!
Já tam být sama, tak brečím. Vážně. Ono to bylo tak dojemné a i smutné... Jednička se mi nelíbila, ale dvojka byla nad mé očekávání...

Dneska mi přišla pošta. Dostala jsem dárek. Krásný. Ale nevím od koho. Dostala jsem krásný stříbrný řetízek s mým jménem. Mám z něj velkou radost. Ale kdo mi dal??
Vždy jsem si ho přála, ale bevím, komu jsem se svěřila, či ne. Já toho někdy napovídám. Ale asi budu muset povídat více, protože jak vidíte, tak vám prostě někdy vaše "sny a přání" přijdou poštouSmějící se...

Mějte se krásně,

Klárka

xoxox

Další články


Kam dál